Vaše dotazy
Zde mi můžete zaslat své vzkazy, dotazy či připomínky.
Otázka
Vazena pani poslankyne,
pozorne jsem si precetl volebni program strany TOP 09 pro volby do Poslanecke
snemovny Parlamentu Ceske republiky v roce 2010. Obracim se na Vas jako na
garantku expertni skupiny pro spravedlnost s temito dotazy k sedme casti
volebniho programu (Justice).
Otazka c. 1 [soudni poplatky v obchodnich sporech]:
Ve volebnim programu se mimo jine uvadi „V obchodnich sporech budou soudni
poplatky nastaveny tak, aby obe strany motivovaly k dosazeni shody.“ Na webovych
strankach Vasi strany je obsazeno vysvetleni k zameru zvyseni soudnich poplatku
obecne (vyjadreno v programu slovy: „Vlada upravi soudni poplatky tak, aby
vice odpovidaly skutecnym nakladum statu.“). Ke zvlastni uprave soudnich
poplatku v obchodnich sporech jsem vsak vysvetleni nenasel. Jaky je tudiz
zamer Vasi strany, pokud jde o nastaveni soudni poplatku v obchodnich sporech?
Protoze je soudnim poplatkum v obchodnich vecech venovana ve volebnim programu
zvlastni veta, predpokladam spravne, ze ma Vase strana pro dosazeni ucelu
vyjadreneho slovy „aby obe strany motivovaly k dosazeni shody“ nejake navrhy
zmen oproti soucasnemu zneni zakona o soudnich poplatcich?
Otazka c. 2 [zpoplatneni odporu proti platebnimu rozkazu]:
Ve volebnim programu se mj. uvadi „Zpoplatnen bude i odpor proti platebnimu
rozkazu.“ Zpoplatneni odporu proti platebnimu rozkazu bylo jiz predmetem
poslaneckeho navrhu na zmenu zakona o soudnich poplatcich projednavaneho
jako snemovni tisk c. 267 ve II. volebnim obdobi PS PCR v srpnu az listopadu
1997. Vlada CR k tomuto navrhu zakona zaujala na sve schuzi dne 17.09.1997
negativni stanovisko (viz usneseni c. 577), v nemz se uvadi, ze zamer zpoplatnit
odpor proti platebnimu rozkazu je v rozporu s Ustavou, Listinou zakladnich
prav a svobod a Umluvou o ochrane lidskych prav a zakladnich svobod. Vlada
prijala toto stanovisko na navrh ministryne spravedlnosti, tedy na navrh
Vas. Navrh byl snemovnou zamitnut v 1. cteni na navrh poslankyne Mgr. Anny
Röschove, kandidujici v techto volbach za Vasi stranu v Plzenskem kraji.
Pro zamitnuti navrhu hlasoval i nynejsi clen Vasi strany, Bc. Pavel Severa,
kandidujici za Vasi stranu v Pardubickem kraji. Rad bych se zeptal, jake
duvody Vas vedou ke zmene nazoru na ustavnost zpoplatneni odporu proti platebnimu
rozkazu.
Dekuji predem za Vase odpovedi.
S pozdravem
Vaclav Vlk
Odpověď
Vážený pane Vlku,
volební program je vždy jen tezovitým vystižením určitých záměrů, které nutně ani nemusí být předem zpracovány do konečných legislativních předloh.
Přesto Vám na Vaše otázky ráda co nejzevrubněji odpovím.
Ke zvýšení soudních poplatků i zpoplatnění odporu proti platebnímu rozkazu nás vedou v podstatě dva důvodu. Tím prvním je enormní nárůst soudních sporů. Podle vyjádření ministryně Kovářové jen za posledních pět let zaregistrovalo Ministerstvo spravedlnosti nárůst nápadu soudní agendy okolo 30%. Z toho je zřejmé, že nestačí jen navyšovat kapacity soudů a zrychlovat soudní řízení. Jsme nuceni hledat i způsoby, jak tento trend minimálně zastavit. Druhým důvodem je enormní nedostatek peněz v resortu Ministerstva spravedlnosti. Jak možná víte, Ministerstvo spravedlnosti v současné době nemá dostatek prostředků ani na své mandatorní výdaje, o potřebných investicích ani nemluvě. Samostatnou kapitolu pak tvoří zcela nedostatečné odměny soudních znalců a tlumočníků nebo dlouhodobě neřešený závazek státu poskytovat bezplatnou právní pomoc. Jistě by bylo jednodušší napsat do programu, že vláda musí dát na spravedlnost více peněz. Takové programy se dobře píší a nepochybuji o tom, že i dobře čtou. Touto „snadnou“ cestou jsme jít nechtěli. Víme totiž, že vláda peněz nemá a v nejbližších letech ani nebude mít nazbyt. Je tedy naprosto zřejmé, že justice musí hledat i jiné zdroje, než jen ve státním rozpočtu. Vedle zrychlování soudního řízení, ke kterému chceme využít hlavně změny v procesních předpisech, je nutno hledat i způsoby, jak omezit počet sporů, vést lidi k tomu, aby hledali mimosoudní řešení, motivovat je ke shodě. K tomu bohužel nepovedou sebelépe míněné rady ani výzvy, ale mimo jiné i finanční nástroje, mezi které lze počítat zpoplatnění odporu proti platebnímu rozkazu a zvýšení soudních poplatků.
Nejdříve tedy ke zpoplatění odporu proti platebnímu rozkazu. Jsme si vědomi toho, že takový krok musí být v souladu s Ústavou a ústavním právem na projednání věci ve spravedlivém procesu. Návrh Zuzky Rujbrové z roku 1997 zaváděl plošný poplatek z odporu proti platebnímu rozkazu ve stejné výši jako poplatek z návrhu na zahájení řízení. Takováto forma i míra zpoplatnění odporu může skutečně znamenat ztížení možnosti domoci se projednání věci, v níž již bylo rozhodnuto vydáním platebního rozkazu. Chceme proto hledat jinou formu zpoplatnění tohoto úkonu, která takový charakter mít nebude. Řešením může být například dodatečné zpoplatnění v okamžiku, kdy dotyčný prohraje řádný spor.
V tomto případě nám nejde o samotný příjem z těchto poplatků, ale o to, abychom zabránili jevu, který se v posledních letech masivně rozmohl, a tím je zneužívání tohoto instrumentu, jehož jediným cílem je získat odklad pro splácení dluhů. Ochrana práva na spravedlivý proces nemůže být diskriminační ani k jedné ze stran sporu, přičemž je zcela zřejmé, že v tomto případě je daný stav zneužíván vůči těm, kteří se chtějí domoci svých oprávněných zájmů. Důsledkem je pak mimo jiné i povinnost soudu projednávat řadu sporů, ke kterým by vůbec nemuselo dojít.
V případě klasických soudních poplatků je situace trochu jiná. Výše soudních poplatků se naposledy upravovala v roce 2001. Nevidíme tedy důvod, proč nepřistoupit k jejich valorizaci. U obchodních sporů se pak domníváme, že zde může dojít k ještě vyššímu nárůstu způsobem, který by více zohlednil náklady státu. To vše přirozeně se zachováním všech nástrojů pro odpuštění tohoto poplatku. Kromě dodatečných prostředků pro soudnictví by tento krok též nepochybně vedl ke snížení počtu soudních sporů.
Vážený pane Vlku, děkuji Vám za Vaše otázky a jsem s pozdravem
Vlasta Parkanová
Otázka
Vážená paní Parkanová,
byla by Vaše strana
ochotna jít do koalice s ČSSD?
Děkuji,
Martina
Odpověď
Milá Martino,
již mnohokrát jsme řekli,
že si takovou koalici neumíme představit. V našem programu jsme se zavázali
vstoupit pouze do takové vlády, která bude likvidovat deficit veřejných rozpočtů
a nebude zvyšovat přímé odvody podnikatelům. Volební program sociální demokracie obsahuje nesplnitelné sliby
a stávající ekonomickou situaci nereflektující závazky. Vize strany vedené Jiřím Paroubkem pro následující volební období jsou
proto naprosto neslučitelné s programem TOP 09. Překážkou našeho vstupu do vlády s
ČSSD nejsou jen programové rozdíly, ale i nedůvěryhodnost Jiřího Paroubka, který
již nesčetněkrát prokázal, že nedokáže dodržet žádnou dohodu, kterou
uzavřel.
S pozdravem
Vlasta Parkanová
Otázka
Dobrý den, jaký názor má TOP09 na :
1.
Vyplácení nezdaněného měsíčního příspěvku na bydlení ve výši min. 11200 na
vojáka, tj. minimálně 2,7 mld ročně.
2. Výši výsluhového příspěvku. Pro
příklad : Občan ČR, narozený 1948, pracující 62 let, by musel mít v roce 2009
mzdu 66890,- hrubého / tomu odpovídá HM např. v roce 1989 - 8943,- /, aby nyní
dosáhl důchodu 15000,- Kč. Voják narozený 1964, sloužící u armády, dostane nyní
stejných 15000,-výsluhového příspěvku.
Děkuji za odpověď.
Petrovický
Odpověď
Vážený pane Petrovický,
platy vojáků,
pokud zrovna neberou příspěvky za nasazení v zahraniční misi, jsou velmi nízké.
Průměrný nástupní plat čerstvého absolventa střední školy je přibližně 13,5
tisíce, u vysokoškoláka o pět tisíc víc.
V období před ekonomickou krizí jsme
měli vážné problémy za těchto podmínek vůbec někoho do armády získat.
TOP 09
je obecně proti daňovým výjimkám a nezdaněné náhrady na bydlení k nim nesporně
patří. Proto bychom byli pro jejich zrušení, a to i u armády, ovšem pod
podmínkou, že se o takto získané peníze, přiměřeně navýší i platy v armádě.
Co se týče výsluhového příspěvku, domnívám, že se jedná o velký problém, a
to nejen v armádě. Výsluhové příspěvky berou krome vojáků i policisté, hasiči a
příslušníci vězeňské služby. Jsem přesvědčena, že tak, jak jsou momentálně
nastaveny, představují pro stát neúnosnou zátěž, která se bude v čase neustále
zhoršovat. Osobně jsem pro tento systém nehlasovala a jsem přesvědčena, že bude
muset být v budoucnu přehodnocen.
S pozdravem
Vlasta Parkanová