Vaše dotazy

Zde mi můžete zaslat své vzkazy, dotazy či připomínky.

Předmět:
Váš e-mail:
Text:


Otázka
Vazena pani poslankyne,
pozorne jsem si precetl volebni program strany TOP 09 pro volby do Poslanecke snemovny Parlamentu Ceske republiky v roce 2010. Obracim se na Vas jako na garantku expertni skupiny pro spravedlnost s temito dotazy k sedme casti volebniho programu (Justice).

Otazka c. 1 [soudni poplatky v obchodnich sporech]:
Ve volebnim programu se mimo jine uvadi „V obchodnich sporech budou soudni poplatky nastaveny tak, aby obe strany motivovaly k dosazeni shody.“ Na webovych strankach Vasi strany je obsazeno vysvetleni k zameru zvyseni soudnich poplatku obecne (vyjadreno v programu slovy: „Vlada upravi soudni poplatky tak, aby vice odpovidaly skutecnym nakladum statu.“). Ke zvlastni uprave soudnich poplatku v obchodnich sporech jsem vsak vysvetleni nenasel. Jaky je tudiz zamer Vasi strany, pokud jde o nastaveni soudni poplatku v obchodnich sporech? Protoze je soudnim poplatkum v obchodnich vecech venovana ve volebnim programu zvlastni veta, predpokladam spravne, ze ma Vase strana pro dosazeni ucelu vyjadreneho slovy „aby obe strany motivovaly k dosazeni shody“ nejake navrhy zmen oproti soucasnemu zneni zakona o soudnich poplatcich?

Otazka c. 2 [zpoplatneni odporu proti platebnimu rozkazu]:
Ve volebnim programu se mj. uvadi „Zpoplatnen bude i odpor proti platebnimu rozkazu.“ Zpoplatneni odporu proti platebnimu rozkazu bylo jiz predmetem poslaneckeho navrhu na zmenu zakona o soudnich poplatcich projednavaneho jako snemovni tisk c. 267 ve II. volebnim obdobi PS PCR v srpnu az listopadu 1997. Vlada CR k tomuto navrhu zakona zaujala na sve schuzi dne 17.09.1997 negativni stanovisko (viz usneseni c. 577), v nemz se uvadi, ze zamer zpoplatnit odpor proti platebnimu rozkazu je v rozporu s Ustavou, Listinou zakladnich prav a svobod a Umluvou o ochrane lidskych prav a zakladnich svobod. Vlada prijala toto stanovisko na navrh ministryne spravedlnosti, tedy na navrh Vas. Navrh byl snemovnou zamitnut v 1. cteni na navrh poslankyne Mgr. Anny Röschove, kandidujici v techto volbach za Vasi stranu v Plzenskem kraji. Pro zamitnuti navrhu hlasoval i nynejsi clen Vasi strany, Bc. Pavel Severa, kandidujici za Vasi stranu v Pardubickem kraji. Rad bych se zeptal, jake duvody Vas vedou ke zmene nazoru na ustavnost zpoplatneni odporu proti platebnimu rozkazu.

Dekuji predem za Vase odpovedi.

S pozdravem
Vaclav Vlk

Odpověď
Vážený pane Vlku,
volební program je vždy jen tezovitým vystižením určitých záměrů, které nutně ani nemusí být předem zpracovány do konečných legislativních předloh. Přesto Vám na Vaše otázky ráda co nejzevrubněji odpovím.

Ke zvýšení soudních poplatků i zpoplatnění odporu proti platebnímu rozkazu nás vedou v podstatě dva důvodu. Tím prvním je enormní nárůst soudních sporů. Podle vyjádření ministryně Kovářové jen za posledních pět let zaregistrovalo Ministerstvo spravedlnosti nárůst nápadu soudní agendy okolo 30%. Z toho je zřejmé, že nestačí jen navyšovat kapacity soudů a zrychlovat soudní řízení. Jsme nuceni hledat i způsoby, jak tento trend minimálně zastavit. Druhým důvodem je enormní nedostatek peněz v resortu Ministerstva spravedlnosti. Jak možná víte, Ministerstvo spravedlnosti v současné době nemá dostatek prostředků ani na své mandatorní výdaje, o potřebných investicích ani nemluvě. Samostatnou kapitolu pak tvoří zcela nedostatečné odměny soudních znalců a tlumočníků nebo dlouhodobě neřešený závazek státu poskytovat bezplatnou právní pomoc. Jistě by bylo jednodušší napsat do programu, že vláda musí dát na spravedlnost více peněz. Takové programy se dobře píší a nepochybuji o tom, že i dobře čtou. Touto „snadnou“ cestou jsme jít nechtěli. Víme totiž, že vláda peněz nemá a v nejbližších letech ani nebude mít nazbyt. Je tedy naprosto zřejmé, že justice musí hledat i jiné zdroje, než jen ve státním rozpočtu. Vedle zrychlování soudního řízení, ke kterému chceme využít hlavně změny v procesních předpisech, je nutno hledat i způsoby, jak omezit počet sporů, vést lidi k tomu, aby hledali mimosoudní řešení, motivovat je ke shodě. K tomu bohužel nepovedou sebelépe míněné rady ani výzvy, ale mimo jiné i finanční nástroje, mezi které lze počítat zpoplatnění odporu proti platebnímu rozkazu a zvýšení soudních poplatků.

Nejdříve tedy ke zpoplatění odporu proti platebnímu rozkazu. Jsme si vědomi toho, že takový krok musí být v souladu s Ústavou a ústavním právem na projednání věci ve spravedlivém procesu. Návrh Zuzky Rujbrové z roku 1997 zaváděl plošný poplatek z odporu proti platebnímu rozkazu ve stejné výši jako poplatek z návrhu na zahájení řízení. Takováto forma i míra zpoplatnění odporu může skutečně znamenat ztížení možnosti domoci se projednání věci, v níž již bylo rozhodnuto vydáním platebního rozkazu. Chceme proto hledat jinou formu zpoplatnění tohoto úkonu, která takový charakter mít nebude. Řešením může být například dodatečné zpoplatnění v okamžiku, kdy dotyčný prohraje řádný spor. V tomto případě nám nejde o samotný příjem z těchto poplatků, ale o to, abychom zabránili jevu, který se v posledních letech masivně rozmohl, a tím je zneužívání tohoto instrumentu, jehož jediným cílem je získat odklad pro splácení dluhů. Ochrana práva na spravedlivý proces nemůže být diskriminační ani k jedné ze stran sporu, přičemž je zcela zřejmé, že v tomto případě je daný stav zneužíván vůči těm, kteří se chtějí domoci svých oprávněných zájmů. Důsledkem je pak mimo jiné i povinnost soudu projednávat řadu sporů, ke kterým by vůbec nemuselo dojít.

V případě klasických soudních poplatků je situace trochu jiná. Výše soudních poplatků se naposledy upravovala v roce 2001. Nevidíme tedy důvod, proč nepřistoupit k jejich valorizaci. U obchodních sporů se pak domníváme, že zde může dojít k ještě vyššímu nárůstu způsobem, který by více zohlednil náklady státu. To vše přirozeně se zachováním všech nástrojů pro odpuštění tohoto poplatku. Kromě dodatečných prostředků pro soudnictví by tento krok též nepochybně vedl ke snížení počtu soudních sporů.

Vážený pane Vlku, děkuji Vám za Vaše otázky a jsem s pozdravem
Vlasta Parkanová


Otázka
Vážená paní Parkanová,
byla by Vaše strana ochotna jít do koalice s ČSSD?
Děkuji,
Martina

Odpověď
Milá Martino,
již mnohokrát jsme řekli, že si takovou koalici neumíme představit. V našem programu jsme se zavázali vstoupit pouze do takové vlády, která bude likvidovat deficit veřejných rozpočtů a nebude zvyšovat přímé odvody podnikatelům. Volební program sociální demokracie obsahuje nesplnitelné sliby a stávající ekonomickou situaci nereflektující závazky. Vize strany vedené Jiřím Paroubkem pro následující volební období jsou proto naprosto neslučitelné s programem TOP 09. Překážkou našeho vstupu do vlády s ČSSD nejsou jen programové rozdíly, ale i nedůvěryhodnost Jiřího Paroubka, který již nesčetněkrát prokázal, že nedokáže dodržet žádnou dohodu, kterou uzavřel.
S pozdravem
Vlasta Parkanová


Otázka
Dobrý den, jaký názor má TOP09 na :
1. Vyplácení nezdaněného měsíčního příspěvku na bydlení ve výši min. 11200 na vojáka, tj. minimálně 2,7 mld ročně.
2. Výši výsluhového příspěvku. Pro příklad : Občan ČR, narozený 1948, pracující 62 let, by musel mít v roce 2009 mzdu 66890,- hrubého / tomu odpovídá HM např. v roce 1989 - 8943,- /, aby nyní dosáhl důchodu 15000,- Kč. Voják narozený 1964, sloužící u armády, dostane nyní stejných 15000,-výsluhového příspěvku.
Děkuji za odpověď.
Petrovický

Odpověď
Vážený pane Petrovický,
platy vojáků, pokud zrovna neberou příspěvky za nasazení v zahraniční misi, jsou velmi nízké. Průměrný nástupní plat čerstvého absolventa střední školy je přibližně 13,5 tisíce, u vysokoškoláka o pět tisíc víc.
V období před ekonomickou krizí jsme měli vážné problémy za těchto podmínek vůbec někoho do armády získat.
TOP 09 je obecně proti daňovým výjimkám a nezdaněné náhrady na bydlení k nim nesporně patří. Proto bychom byli pro jejich zrušení, a to i u armády, ovšem pod podmínkou, že se o takto získané peníze, přiměřeně navýší i platy v armádě.
Co se týče výsluhového příspěvku, domnívám, že se jedná o velký problém, a to nejen v armádě. Výsluhové příspěvky berou krome vojáků i policisté, hasiči a příslušníci vězeňské služby. Jsem přesvědčena, že tak, jak jsou momentálně nastaveny, představují pro stát neúnosnou zátěž, která se bude v čase neustále zhoršovat. Osobně jsem pro tento systém nehlasovala a jsem přesvědčena, že bude muset být v budoucnu přehodnocen.
S pozdravem
Vlasta Parkanová